Outdoorinfo.cz

Lezečky jsou vyrobeny z kombinace kůže (přírodní nebo syntetické) a gumy. Tvrdší lezečky mohou obsahovat tenkou mezipodešev. Velmi těsně padnoucí lezečky nemají mezipodešev z důvodu vyšší citlivosti. Zásadním prvkem je guma zespodu, takzvaná lepička. Důležitým prvkem je její tvrdost. Tvrdé lepičky poskytují větší komfort a schopnost “ustát” menší stupy, měkčí naopak poskytují větší citlivost. Je na preferenci lezce, se kterou lepičkou se mu leze nejlépe.

Obecně platí, že na malé lišty na vápenci (ale i na těžké cesty na pískovci) se používají tvrdší lepičky, zatímco na lezení na tření se spíše hodí měkčí. Zde je opravdu těžko radit a musíte si zkusit, co vám vyhovuje nejlépe. Pokud lezete na pískovci, neměli byste mít příliš tvrdé lezečky, protože čím tvrdší lepička, tím víc budete ničit skálu. Mimoto se na cesty běžných obtížností tvrdé lezečky příliš nehodí, protože se vám bude například hůř stát na rajbasech. Než si koupíte lezečky, je důležité si uvědomit, jak lezete a na jakém materiálu. Jiné lezečky jsou ideální do hor, na pískovec, na mikrolišty ve vápenci a jiné pro rekreační lezení či na umělou stěnu.

Při výběru je dobré zvážit následující

1. Univerzálnost a komfort
   
   Pro spoustu lidí je ideální univezální typ lezeček, protože chtějí mít jen jeden pár. Univerzální lezečky padnou těsně, ale noha v nich netlačí příliš. Po celodenním nošení byste měli být rádi, že je konečně můžete zout. Na druhou stranu, stání na malých stupech by vám nemělo působit bolest a noha by v nich neměla být výrazně ohnutá. Tyto lezečky mají pevnou mezipodešev a široký plochý tvar.
   
   Vyhněte se lezečkám s radikálním prohnutím klenby a vybočením palce. Zavazování na tkaničky umožňuje lepší stažení, suché zipy nebo nazouvací lezečky bez zapínání bývají měkčí a dávají noze menší oporu.
2. Výkon
   Lezečky zaměřené na výkon jsou designovány tak, aby dávaly oporu i na extrémně malých stupech. To je umožněno jejich prohnutým tvarem podélně – tj. ve směru podélné klenby neboli palec směřuje ven od chodidla. Díky těmto prohnutím dává lezečka lezci daleko větší oporu a dá se na ní “víc ustát”.
   
   Dalším rysem je propracovaná pata, která objímá nohu lezce a umožňuje hákování paty, používané převážně v převislých cestách. Lezečky často nemají z důvodů lepší citlivosti mezipodešev. Zde je také dobré zapřemýšlet o zapínání na suchý zip nebo nazouvacích lezečkách, protože se snáze obouvají a je příjemné je sundat mezi jednotlivými cestami nebo pokusy na bouldru. Kromě toho jsou měkčí a tím i citlivější.
   
   Pokud jste začátečník, není dobré kupovat si extrémně tvarované lezečky. Noha ještě není zvyklá a svaly chodidla nejsou zpevněné, takže pobyt v extrémně tvarované botě bude bolestivý a z hlediska lezení i méně efektivní, protože tam, kde není pevná noha, zahnutá lezečka nic nezmůže.
   
   Existují také lezečky, speciálně navržené pro lezení spár. Obsádka je zde vyšší nebo je nártová část pokryta gumovou sítí, která zvyšuje tření při vklínění nohy do spáry. Současně je lezečka plochá a má měkkou mezipodešev, která tlumí bolest při zamykání nohy ve spáře. Pro lezení spár, stejně jako do hor, se také používají kotníkové lezečky, které z hlediska obutí představují samostatnou kapitolu.

Lezečky v horách
Zde je důležité, co chcete lézt, a v jakých podmínkách. Na malé stupy v těžkých cestách jsou potřeba těsné lezečky, ale když je -10°C, tak máte místo nohou dva rampouchy a nevylezete nic. Pokud to podmínky dovolí, je příjemné pustit se do těžké cesty v lezečkách, ve kterých to “prostě ustojíte”.

Univerzální řešení je tedy problematické. Často se leze v kotníkových lezečkách, některé firmy dokonce vyrábějí lezečky do hor s odpruženou patou, ve kterých se dá poměrně pohodlně chodit.

Jak mají lezečky padnout
Kromě tvaru, který má každý výrobce rozdílný, je především každá noha unikátní. Je třeba vybírat z mnoha rozdílných typů a značek, než se pro nějaké rozhodnete.

V praxi existují dva základní extrémy, mezi kterými by vám měla lezečka padnout:

• Prsty u nohou máte volně natažené.
• Prsty u nohou máte ohnuté dolů pod chodidlo.

V dobře padnoucí lezečce byste měli mít minimum prostoru, prsty ohnuté, ale ne zkroucené. Při prvním nákupu je dobrou pomůckou srovnání s těsně padnoucí ponožkou. Nezapomeňte však, že se každá lezečka lehce roztáhne, ovšem co je hodně malé, zůstane malé.

Pár pojmů, se kterými se lze buď v technické specifikaci většiny výrobců či v lezecké hantýrce:

• mezipodešev - vrstva pod gumovou podešví
• hákování paty – technika lezení, při které lezec používá patu k přidržení u skály
• obsádka – guma, kterou jsou lezečky oblepeny okolo
• zamykaní nohy ve spáře – technika používaná při lezení spár, kde není možné používat normální stupy. Místo toho lezec vklíní nohu do svislé spáry a jejím kroucením zvýší tření, takže jí může zatížit ve svislém směru.
• gumová sít – podobná, jak jsou dělány kapsy u batohů
• rajbas – ukloněná plotna na pisku – misto, kde nejsou chyty ani stupy a u skály vás drží pouze tření
• stup – výčnělek na skále